Barma průvodce: Dějiny Barmy

V šestém století začali Monové v deltě Ayeyarwady rozvíjet oblast  nazývanou zlatá země, Suvarnabhumi. V sedmém století  do této oblasti začali přicházet Barmánci nebo take Bamarové, kteří se sem přesunuli z východních Himalájích, a v roce 849 založili Bagan, Pagan, první metropoli barmské říše.Její  zlatá éra nastala s nástupem krále Anawrathy v roce 1044. Poté co se Anawrathovi podařilo ovládnout hlavní město Monů Thaton, přijali Barmánci od Monů theravadový buddhismus.Ve třináctém století  moc Baganu začala upadat pod nájezdem šanských kmenů I Kublajchánových vojsk, které Bagan v roce 1287 dobyli.. Následující dvě století  po pádu Baganu provázely zmatky, namísto jednotného Baganu vzniklo několik menších království, barmánská Anwa nebo také Inwa kontrolovala severní část země, západ ovládalo království Mrau U, východ a část severu byl rozdělen mezi několik šanských království. V jižní Barmě ve třináctém století Monové obnovili své království v Bagu, jejich vládce Dhammazedi po svém nástupu v roce 1472 restauroval  buddhismus a položil základy ke Schwedagon paye v Yangonu. Ve stejné době Šanové ovládli severní Barmu a založili nedaleko Mandalaye království Inwa.  

Ke sjednocení celé Barmy došlo  v roce 1550 zásluhou krále Bayiunaunga, po jeho smrti však  říše opět upadala a hlavní město se přesunulo z Baga do Inwy.Monové , kteří v roce 1752 převzali kontrolu nad Inwou, stáli  u zrodu poslední barmské dynastie. Ta sice dokázala vyvrátit siamskou metropoli Ayuthayu, ale nedokázala čelit Britům,  kteří Barmu ovládli  ve třech anglicko barmských válkách vedených v letech  1824 – 1826,  1852 a 1885. V roce 1885 Angličané získalu kontrolu nad poslední barmskou metropolí Mandalayí a země se stala součástí Britské Indie, v roce 1937 byl její status změněn a Barma až do roku 1948 působila jako kolonie se svojí vlastní administrativou. S příchodem kolonizátorů se objevili jako nová pracovní síla Indové, kterým Barmánci nemohli konkurovat.  

Na začátku dvacátého století se začal probouzet protikoloniální odpor, často vedený mnichy.Hlaní roznětkou konfliktů se stával nedostatek respektu Britů vůči místní kultuře, například odmítání si zouvat boty při vstupu do klášterů. Předním stoupencem myšlenky nezávislosti se stal Bogyoke Aung San, otec dnešní  disidentky Aung San Suu Kyi, ke svému plánu využil i příchod japonských vojsk za druhé světové války, na jejím konci však změnil stranu a pomohl Britům k vítězství.Aung Sanova  strana Liga antifašistické lidové svobody  zvítězila v poválečných volbách a směřovala k nezávislosti země, té se však její lídr nedočkal. 19.července 1947  byl Aung San a šest jeho spolustraníků zabito při útoku zosnovaným  politickým protivníkem. 4.ledna  1948 byla vyhlášena nezávislost Barmy,  vláda však musela čelit hrozbě rozpadu země, neboť etnické menšiny projevovaly obavy z nadvlády Bamarců. V roce 1958 vzala situaci do rukou  armáda v čele s generálem Ne Winem. Po krátké parlamentní epizodě se Ne Win v roce 1962 opět zmocnil vlády a zahájil barmskou cestu k socialismu, která skončila hospodářským rozvratem. Ne Win v roce 1988 sice rezignoval, ale ani to nezabránilo pouličním protestům, které armáda 8.srpna 1988 tvrdě potlačila, výsledkem byly tři tisíce mrtvých. Generálové vyhlásili výjimečný stav a zformovali Radu pro obnovu práva a pořádku, SLORC, opozice se sdružila v Národní lize pro demokracii NLD v čele s Aung San Suu Kuyi. Vláda zrušila  socialismus ve prospěch kapitalismu, a v květnu 1990 povolila uspořádání voleb, v nichž zvítězila NLD, která  získala 392 z 485 křesel. Armáda však NLD nedovolila převzít moc, řada předáků opozice byla zatčena a Aung San Suu Kyi byla umístěna do domácích vězemí, kde strávila většinu z posledních let. Vláda změnila svůj název na Radu pro mír a rozvoj, SPDC, ale na podstatě  režimu se nic nezměnilo. V roce 2006 barmská junta přesunul a své hlavní město do nové lokality Naypyidaw poblíž Pyinmany.V srpnu 2007 zachvátily Barmu protesty vedené buddhistickými mnichy, které barmská junta potlačila. V květnu 2008 Barmu postihla největší přírodní katastrofa v dějinách, když cyklon Nagris zdevastoval deltu Ayerwaddy a zahubil okolo 200 000 lidí.